Moje Pavla obětavě za mnou do Psychiatrické léčebny docházela takřka denně. Většino jsme si sednout nechodili do jídelny, ale sedali si na lavice na chodbě. Jednou se vedla nás na vedlejší lavici posadil jeden z pacientů a začal nás ledovat. Bylo to celkem nepřijemné, zejména pro mne. Nemohl jsem se svěřovat o mých stavech a problémech. Po chvilce dokonce začal Pavlu oslovovat Vlasto. K tomu vždy něco ještě přidal. Vysvětloval jsem mu trpělivě, že je to moje návštěva a jmenuje se Pavla. Ignoroval to a sveřepě jí oslovoval Vlastou. Nakonec Pavlu zval na kafíčko. No to byl pro mě vrchol a tak aby nedošlo k násilí, poslal jsem Pavlu předčasně a domu.
VLASTA
