Ve hře Drak byl v popisu hry předepsán rozkládací kostlivec, strašící vesničany. Krásného kostlivce jsme měli, i čelisti se mu hýbaly. Jen se nerozkládal. Předepsáno bylo, aby se na scéně první objevily nohy a poletovaly po scéně. Potom se ukáže trup, ruce a nakonec lebka. Vše samostatně poletuje. Potom se složí, pobíhá a nakonec se zase rozpadne.
Chopil jsem se tohoto nelehkého úkolu i když nejsem žádný řezbář. Povzbudilo mně úspěšné vyřezání hlavy vodníka, která mu chyběla Našel jsem si starý popis tohoto triku, sehnal lipové dřevo, našel dláta a už jen sehnat nějakou vhodnou kostru na model. Nesehnal jsem nic jiného, než obrázek kostry v knize Anatomie lidského těla. Byla tam celá a dokonce na dvojstraně. Začal jsem lebkou, tělem a naposledy končetinami, Řezal jsem jí při každé volné chvilce. Tchán si vzal do hlavy, že kostru řeži schválně a vyjadřuji tím můj vztah k němu. Snad v co bych chtěl aby se změnil. Dílo mi šlo dosti pomalu, ale jistě. Řezal jsem ji i na nějakém školení o přestávkách a dlouhých večerech. Jeden pán my řekl, že je to kostra ženy. Já ale nevěděl jakou kostru to vlastně řeži. Ani mě nenapadlo po tom pátrat. On mi ale řekl, že on je lékař a že to musí vědět. Ptal jsem se jak na to přišel. Podle tvaru pánve a podle postavení klíčních kostí. Tak na tom obrázku byla kostra ženy a tak nám v divadélku hraje ženská