KANIČKA

KANIČKA

       Po ránu jsem se měl dostavit k doktorce. Trochu ve spěchu a rozespalý jsem se oblékl, šel na autobus a v pohodě jsem sjel do města. Po vystoupení mě oslovila mladá žena „Máte rozvázanou kaničku, abyste neupadl.“ Dělá si legraci, prolétlo mi hlavou. Mám na noze mokasíny na suché zipy. Podívám se na nohy a opravdu. Na levé noze mi pod nohavicí kouká dlouhá hnědá kanička. Poděkoval jsem. Nadzvedl nohavici a vyprostil z černé boty hnědou kaničku. Nějak se mi tam dostala při obouvání. Kanička jedna.