Moc jsem si přál dostat v lázních nějaké jiné, zajímavé procedury. Toužil jsem například být masírovaný, trpět pod skotskými střiky a nebo být léčen akupunkturou. Mě dávali jen perličkové koupele, vyhřívali dutiny a sem tam nějaká elektroléčba. Jen jednou mi předepsali parafínové koupele, při kterých jsem ale musel přerušit blahodárný spánek již v 5,30 . Při první návštěvě mě lázeňská oznámila, že si nedovede představit, jak mi bude namáčet rameno levé ruky v parafinu. Kladkostroj na mé zavěšení prý nemají a jestli bych raději nechodil na rašelinové zábaly.Výsledek prý bude stejný. Když jsem se dozvěděl ještě, že rašelinové procedury začínají až po snídani, bral jsem rašelinu. Parafínové zábaly nikdy nemohou pro mé zdraví nahradit blahodárný spánek. Zejména po absolvování prodloužených tanečních večerů.
Jednou se mi konečně povedlo přijímacího lékaře přemluvit na použití akupunktury na jakési mé neduhy. Už ani nevím na co to mělo fungovat. Jásal jsem, mám akupunkturu. Docházel jsem na ni těsně před obědem. Pani doktorka mě při první návštěvě zaskočila svým požadavkem. Jakousi jehlou hledala místa na mém těle. Vyžadovala, abych jí při bodnutí řekl,kdy to v daném místě nejvíc zabolelo. Měl to být ten správný bod na akupunkturu. Trefený nerv. No ale jak mám poznat, kdy to nejvíce píchne. Bolelo to vždy, když mi tu jehlu vetkla do kůže. Tak jsem jí po několika pokusech řekl,že to je to nesprávnější místo. Nejsem přesvědčen, že sem vybral ty nejbolestivější vpichy. Tím sem trochu ztrácel důvěru v úspěch léčby. Ty mé nervy byly určitě někde jinde. Při každém mém přitakání do tohoto bodu vetkla jinou jehlu. Byl to takový asi deseticentimetrový drátek. Tak postupovala od mé hlavy pomalu dolu. Tak jsem postupně měl ty drátky tři ve vlasech, dva ve tvářích. Nos si to naštěstí neodnesl. Následovaly ruce, kolena a také dva drátky ze mě trčeli z chodidel. No celkem 12 jehel. Při dalších návštěvách už doktorka takto bedlivě nehledala mé body, ale napíchala do mě potřebný počet drátků.
Dvacet minut jsem potom ležel na lehátku a nechal působit ty drátky na mé nervy. Pravdou je, že často mě doktorka našla spícího. Vyndala mi drátky a já mazal rychle na stravu. Jednou mě napíchala a já po chvilce usnul. Tak po půl hodině jsem se probudil. Viděl jsem na hodiny visící nedaleko na stěně. Ukazovali již dobu oběda a já měl pořád v sobě ty jehly. Vydržel jsem ležet ještě 10 minut. To už mi bylo ale divné, že mně nikdo nejde vysvobodit od těch bodlin. Nakonec jsem se posadil a začal si postupně od hlavy vytahovat jehly. Pečlivě jsem je počítal. Muselo jich být 12.
Bál jsem se abych nedopadl jako jedna pacientka, která prodělávala také akupunkturovou procedůru. Při korzu po místních obchodech byla v jednom oslovena pánem. Pán se jí zeptal, jestli je dálkově ovládaná. Pani nechápala jeho dotaz. Proč si to myslí. Pán jí ubezpečoval, že to tak určitě musí být, protože ze vlasů jí trčí jakási anténka. Ano, byla to doktorem zapomenutá jehla.
Nechtěl jsem také tak dopadnout. Vytrhal jsem ze sebe všech 12 jehel a uložil je ne stolek. Oblékl se a zašel za doktorkou, která byla ve své kanceláři. Když mě uviděla uvědomila si, že na mně zapomněla. Nenatáhla si minutku a zabrala se do jakési práce. Vše dobře dopadlo. Všechny jehly ležely na stolku a i oběd jsem ještě dostal.