MALÉREČKA

       Mamka mojí přítelkyně je malérečkou kraslic. Několikrát jsem jí pozoroval při malování. Po jejich se říká „čárání“. Jednou jsem si nechal celý postup vysvětlit. Netušil jsem, že maluje kraslice s typickým vzorem pro jejich vesnici a že tento vzor je jeden z nejznámějších. Podle mne i jeden s nejkrásnějších. Taky už málo maléreček je tak dobrých jako ona. Vytváří ještě starou poctivou práci. Taková krása se prostě musí zaznamenat. Dohodli jsme se a já vše zdokumentoval............

Jedná se o několikabarevnou batiku na vyfouknutá vajíčka, „škařůpky“. V dnešní době je čím dál těžší sehnat bílá vajíčka, ale zatím je to možné. Dokonce jsou už i vyfouknutá. Je nutno je ještě pořádně odmastit a umýt. K vlastnímu čárání je dále potřeba kahánek na rozehřátí a udržování vosku v tekutém stavu. Malérečkám slouží zcela spolehlivě dřevěný stojánek s připevněnou ohnutou lžící a pod ní miskou na svíčku. K vlastnímu malování používají „stužku“ . To je krátká dřevěná násadka, na jejímž konci je připevněná ručně stočená slabounká trubička ze slabounkého plíšku. Tento nástroj každý nevyrobí. Jsou i na to odborníci. Dále je potřeba to, s čím se vytváří ta vlastní vosková batika. Je to směs včelího vosku a parafínu. Pro vybarvení barvy. U Vnorovského vzoru je to hlavně žlutá, červená a černá. Používá se ale i zelená.

Vosková batika je založena na přikrývání jednotlivých barev voskem tam, kde má zakrytá barva zůstat. Postupuje se od nejsvětlejší barvy. Takže první se nanese vosk na ta místa vzoru, která mají zůstat bílá. Vajíčka se obarví ve žluté barvě a nanáší se vosk tam kde má být ve vzoru žlutá. Vajíčka se obarví v červené a opět se nanáší vosk. Poslední barvou je černá. Potom nastává ten zázrak vyklubání kraslice ze zajetí vosku. Všechny vrstvy se nahřátím setřou a barvy se rozzáří. Díky vosku se dá vajíčko krásně vyleštit a je hotovo.

 Vzory a barvy se předávají v rodinách z generace na generaci. Malérečky si i vzory vymýšlejí a upravují. Styl a vzory jsou pro jednotlivé malérečky tak typické, že si každá pozná ty svoje. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Vzory kraslic nejsou stejné, jsou si jenom podobné. Nejtěžší práce je dodržet rozvržení vzoru na celou plochu vajíčka. Ta nejkrásnější mají slabou kresbu plnou jemných, prolínajících se vzorů. Malérečky to umí bez předkreslení a rozměřování. Přes to, že mamce už se dosti třesou ruce, když vezme stužku, její stopa je rovná tenká čára. Na to, že je jí 80 let, zvládá malování fantasticky. Jen si ztěžuje, že hůře vidí. Tak vznikají jemné pavučinky vzorů. Jednotlivé vzory musí mít správnou barevnost a přesnost. Je to obdivuhodná jemná a pracná práce. Škoda, že takto poctivě namalovaných kraslic je čím dále méně. To co je dnes vidět často na pultech je slabý odvar a napodobeniny. Velká škoda pro tuto krásnou tradici.